Vztahy, těhotenství a dítě

Co se týká seznamování s partnery, nikdy jsem nenarazila na problém, že by se někdo na mé onemocnění díval nějak divně, překvapeně, nebo že by mu vadilo. Konec konců, kdo je dneska úplně zdravý... Nemoc mi nepůsobila ani nepůsobí žádné jiné potíže, které by mohly mít na něco v manželství zásadní vliv. Takže jsem se bez problému i vdala :-)

Jediné, co nám s manželem dělalo trochu starosti, zda cukrovka nějak nezkomplikuje možnost mít dítě a pak, jak velké je nebezpečí, že ji ode mne dítě "zdědí". Samozřejmě jsme se vynasnažili zjistit potřebné informace. Zjistila jsem si kontakt na pana doktora, který se v brněnské porodnici dokonce (mj.) speciálně věnoval diabetičkám. Ubezpečil mne, že se není čeho bát. Podmínkou šťastného donošení zdravého dítěte hlavně je, podrobit se častějším kontrolám a sama si hlídat hladinu krevního cukru několikrát denně a podle toho upravovat množství inzulínu. Prostě se neustále hlídat, aby mělo děťátko pro svůj vývoj od počátku dobré podmínky, co nejpodobnější "normálním". To, že jsou děti diabetiček moc velké, je už dnes spíše přežitek. Může k tomu dojít, pokud maminka diabetička "není dobře kompenzovaná", neboli má v těle stále nebo často nadmíru cukru, takže dítě je vlastně tlusté, překrmené cukrem.

Absolvovali jsme také genetické vyšetření, jehož výsledkem bylo, že moje cukrovka dědičná není (nedokážu posoudit, jak moc je takový výsledek spolehlivý, ale nepochybovali jsme o něm). Obecně je dosti malé procento dědičnosti od matky - diabetičky, než od otce. Nejvyšší je, pokud jsou diabetici oba.

Tak abych vás dále nenapínala, dopadlo to výborně, narodila se mi zdravá krásná dcera, vážila 3,40 kg a měřila 51 cm. Porod proběhl zcela normálně, bez jakýchkoli komplikací. Protože jsem se chtěla pochlubit :-), napsala jsem o této události dopis do redakce časopisu Diaživot a byl mi uveřejněn. Můžete se podívat na oskenovaný článek.
Jediné, co bych při přípravě na porod doporučila (kromě výše uvedých kontrol a měření glykémie atd.) je, věnovat se dopředu zvyšování fyzické kondice. Porod je náročný sportovní výkon, který dá člověku zabrat. Já jsem to trochu podcenila a byla jsem hodně vyčerpaná. Je třeba počítat taky s tím, že po narození miminka se člověk nějakou dobu moc nevyspí, takže síly se nabíraji dost těžko. To se ale týká všech žen, nejen diabetiček. O sportu a pohybu se více zmiňuji na stránce "Pohyb a sport".

Dnes je mé dceři 14 let a je zdravá. Samozřejmě červíček hlodá, mám na mysli, že nějaké to nebezpečí podědění nemoci existuje... Nebyla by to katastrofa, víme už jak na to..., ale přece doufám, že bude vše v pořádku i nadále.

 Takové jsme byly... v roce 1996                      ... a o pár let později (2005).