Pohyb a sport

Asi není pořeba zdůrazňovat, že pohyb je důležitý pro každého a tím více pro diabetika. Stále více si uvědomuji, jak je potřebné udržovat si dobrou fyzickou kondici, a co se týká cukrovky, jak pohyb nepochybně "spaluje" cukr. To spalování je velmi užitečné, ale může být i nebezpečné - může dojít k hypoglykemii, což ještě popíšu dále. Ideální by bylo, hýbat se denně a pravidelně.

Věřím, že s tím pohybem je to pro různé typy lidí různé. Já například jsem tvor dosti líný a hýbat se mi moc nechce. Hodně žen přimějí k pohybu přibývající kila. Já hřeším na to, že mám stále štíhlou postavu, ačkoli většinu dne prosedím u počítače. Co mne ale opravdu baví a láká, jsou výlety, procházky v přírodě a nejvíce horská turistika.
     

Nemohu zde však mluvit o nějaké pravidelnosti. Tak se pokouším "na stará kolena" trochu věnovat i dalším aktivitám. Přibližně po dvaceti letech jsem sedla na kolo (to nechtějte vidět! :-) a začala jsem se učit bruslit (tím myslím na ledě. No radši to taky nechtějte vidět :-). Do práce jezdím MHD, tak co se týká pravidelného pohybu, mám denně aspoň krátké procházky z a na zastávku, semtam vystoupím dříve a jdu pěšky dýl nebo to vezmu přes město (tím ale obvykle trpí peněženka :-D).

Myslím, že je naopak dost diabetiků, kteří byli zvyklí se věnovat se sportu a pohybu aktivně, a mají třeba obavy, jak to teď zvládnou s tou zpropadenou cukrovkou. Jak je to tedy s tím "spalováním"? Mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že svalová námaha spaluje cukr jako ďas :-). Každý si to musí vyzkoušet na vlastní kůži, obecně bych ale radila před mimořádnou fyzickou námahou se beze všech skrupulí "nadopovat" cukrem - například před hodinkou stolního tenisu se mi osvědčila čokoládová tyčinka "Ledové kaštany". Pokud je ten pohyb pravidelný, nebo ne příliš náročný, je třeba nezapomínat na jídlo a co se týká inzulínu, obvyklou dávku spíš o 2-3 jednotky snížit. To je ale opravdu věc osobní zkušenosti. Více o svých zkušenostech a zvyklostech ohledně jídla a pití píšu na stránkách "Co jíst" a "Co pít".